OD ROKU 1918 - 1945
Teprve od roku 1919 rozvíjí se opět činnost sboru v plné šíři vedena tímto výborem: starosta a velitel – Josef Toner, náměstek - Em.Kuchař, jednatel – Otto Eckert, pokladník – Václav Mancl.
V roce 1922 ujímá se pak funkce velitele Antonín Široký. Činnost spolku se pak obohacuje o nové akce kulturně společenského charakteru, jako jsou zahradní koncerty, v roce 1933 letecký den, spolkové oslavy, z nichž vyniká zvláště župní veřejné cvičení v roce 1923, pořádané na počest 50. výročí založení sboru.
Od počátku činnosti hasičského sboru můžeme sledovat úsilí o dobré technické vybavení zásahové jednotky a snahu o dobré a bezpečné uložení všeho technického materiálu. Tato snaha vrcholí v roce 1928, kdy začíná sbor uvažovat o zakoupení první motorové stříkačky. Jednání o této koupi se prodloužilo až do roku 1932, neboť nebylo prostředků a motorová stříkačka s dopravním vozem stála 75 tisíc korun. Sbor ve spolupráci se správou města rozvinul proto usilovnou činnost a získal od banky Slavie 500,- kč, od městské spořitelny 2 000,- kč, od hospodářské záložny 5 000,- kč, od okresního úřadu subvenci 10 000,- kč, od pojišťoven 800,- kč, sbírkou mezi členy a občanstvem města 4 229,-kč. Členové sboru: Ladislav Výška, Josef Kofroň, Jaroslav Bušek, Karel Dítě, Václav Kuchař a František Výška, pak podepsaly záruční listy na vypůjčku 30 000,-kč u městské spořitelny a dne 17. července 1932 přijali pak nový stroj, který pro svou vysokou výkonnost a kvalitu slouží požárnímu sboru dodnes. Přijali však také závazky na splacení dluhu ve výši
29 500,- kč, který byl uhrazován ze subvencí a různých spolkových akcí. Zdařilý již zmíněný letecký den uspořádaný v roce 1933 vynesl pro tento účel 7 000,- kč. Sbor měl tedy 55 činných a 137 přispívajících členů. Do funkcí přicházejí někteří noví členové, z nichž se osvědčili a dlouho ve sboru pracovali zvláště Václav Procházka, František Kraft, Boh.Běžel a Josef Mudra.
Od roku 1933, v němž se uchopil moci v sousedním Německu fašismus a nad Evropou se zdvíhá přízrak nové války, objevují se v požárnické činnosti stále více prvky branné, motivované nutností připravovat obranu státu. Navazuji se styky s místní vojenskou posádkou, doplňuje se výzbroj, rozšiřuje výcvik, požárnické jednotky se stávají součástí systému civilní obrany.
Od roku 1939 – 1945 se jednota omezuje je na nutné spolkové formality a na udržení sboru v akceschopnosti. Členů ubývá a sbor je nakonec udržován poloúředně správou obce. Zápisy o schůzích končí v dubnu 1943 a obnovují se až v prosinci 1945.
Jednota nastupuje k nové činnosti v osvobozené vlasti s čistým štítem, neboť její členové čestně splnily úkol, který zapsali v zápisu o schůzi 14. ledna 1941, v němž stojí: „hasičstvo je jedinou složkou, která může svou působnost rozvíjet a je třeba je pokládat nejen za ochránce majetku, ale též za nositele kultury a hlavně češství.“
První valná hromada jednoty po okupaci se konala 20. ledna 1946. Na ní byli zvoleni tito funkcionáři: starostou - Ladislav Výška
velitelem - Bohumil Běžel
zástupcem - Stanislav Krůta
jednatelem - Josef Mudra
pokladníkem - Václav Procházka
vzdělavatelem - František Kraft
cvičitel.zpravodajem - Josef Fencl
samarit.zpravodajem - Mir.Vaňourek
Konec Války, znovuzískání státní samostatnosti a svobody přinesl přirozeně i do hasičských jednot nový elán, který se u nás konkrétně projevil myšlenkou na výstavbu vlastního Hasičského domu.
Fotogalerie neobsahuje žádnou fotku.
